Pracovně právní vztahy
Pracovně právní vztahy
Hlavní pracovní poměr
Hlavní pracovní poměr se zakládá smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen dohodnout se zaměstnancem druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Tyto náležitosti jsou nezbytné ke vzniku pracovní smlouvy, bez nich pracovní smlouva nevznikne. Mimo tyto podstatné náležitosti lze v pracovní smlouvě dohodnout i další podmínky, na kterých mají účastníci zájem např. výši mzdy, zkušební dobu, nepravidelné rozvržení pracovní doby. Místo výkonu práce je důležité mimo jiné z hlediska určení nástupu pracovní cesty.
Je-li pracovní poměr sjednán na dobu delší než jeden měsíc, musí být pracovní smlouva uzavřena písemně. Jedno její vyhotovení je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Nesplnění této povinnosti nemá za následek neplatnost právního úkonu. I ústně sjednaná pracovní smlouva je platná, zaměstnavatel však může být postižen za porušení pracovněprávního předpisu pokutou. Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které by pro něho z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat. V případech stanovených orgány státní zdravotní správy je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se zaměstnanec před uzavřením pracovní smlouvy podrobil vstupní lékařské prohlídce (např. při zaměstnávání mladistvých, občanů se změněnou pracovní schopností, zaměstnanců, kteří mohou ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva nebo pro které je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost).
Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen o nich písemně informovat do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru. Informace musí obsahovat :
jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,
bližší označení druhu a místa výkonu práce,
nárok na délku dovolené na zotavenou, popřípadě uvedení způsobu určování nároku na dovolenou,
údaj o výpovědních dobách,
údaj o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy, místu a způsobu vyplácení mzdy,
stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby.
V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, jejíž délka nesmí překročit 3 měsíce. Zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována a musí být sjednána písemně (jinak je její sjednání neplatné).
Jestliže zaměstnanec v den sjednaný v pracovní smlouvě nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání. Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat nebo dohodou účastníků prodlužovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru.
Pracovní poměr může být rozvázán dohodou, výpovědí danou zaměstnancem nebo zaměstnavatelem, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době. Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby. Pracovní poměr cizince nebo osoby bez státní příslušnosti končí dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o odnětí povolení k pobytu. Pracovní poměr nekončí splněním zákonných podmínek pro vznik nároku na starobní nebo invalidní důchod. Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance.
Byla-li dána výpověď, končí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby, která činí dva měsíce (tři měsíce při výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodu organizačních změn, zrušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části). Výpovědní doba začíná zpravidla prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Vedlejší pracovní poměr
Jestliže pracovník pracuje u svého zaměstnavatele v hlavním pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu (obvykle 40 hodin týdně), může uzavřít i s jiným zaměstnavatelem vedlejší pracovní poměr. Vedlejší pracovní poměr lze sjednat pouze na dobu kratší než je stanovená týdenní pracovní doba. Zaměstnavatel nemůže zakazovat svému zaměstnanci vedlejší pracovní poměr, pokud se jeho předmět činnost neshoduje s předmětem činnosti zaměstnavatele. V pracovní smlouvě lze však písemně dohodnout, že zaměstnanec nesmí po stanovenou dobu (nejdéle po dobu jednoho roku po skončení pracovního poměru) vykonávat výdělečnou činnost, která byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu Budete-li zaměstnanec ve vedlejším pracovním poměru vykonávat jiný druh práce než v hlavním pracovním poměru, nepotřebuje souhlas svého zaměstnavatele.
Zaměstnavatel i zaměstnanec může rozvázat vedlejší pracovní poměr výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpovědní doba činí 15 dnů a začíná dnem, v němž byla výpověď doručena.
Souběžným pracovním poměrem se rozumí činnost, kterou vykonává zaměstnanec u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru, mimo pracovní dobu stanovenou pro tento pracovní poměr, a která spočívá v pracích jiného druhu, než byly sjednány. Jsou zde tedy dány dvě základní podmínky a sice, že vedlejší činnost vykonává zaměstnanec mimo pracovní dobu stanovenou pro hlavní pracovní poměr a že jde o práci jiného druhu než byla sjednána v pracovní smlouvě. Vedlejší činnost může být vykonávána buď v dalším pracovním poměru, nebo na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. V praxi může dojít k situaci, kdy má zaměstnanec souběžné pracovní poměry, z nichž ani jeden není hlavní, protože všechny jsou uzavřeny na kratší než stanovenou pracovní dobu.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Zaměstnavatelé mohou k plnění svých úkolů a k zabezpečení svých potřeb uzavírat s fyzickými osobami jen výjimečně také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti), a to pokud jde o práci,
jejíž pravidelný výkon nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci předem stanoveného rozvržení pracovní doby a rozvrhu pracovních směn tak, aby její řízení, sledování jejího provádění a kontrola dodržování pracovní doby byly účelné a hospodárné,
jejíž výkon v pracovním poměru by byl z hlediska zájmů společnosti pro zaměstnavatele neúčelný nebo nehospodárný z jiných důvodů.
Dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr může být uzavřena, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin v kalendářním roce. U dohod o provedení práce se do předpokládaného rozsahu práce započítává také doba práce konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec tedy může v kalendářním roce s jedním zaměstnavatelem sjednat buď jednu dohodu o provedení práce v rozsahu 100 hodin, anebo několik dohod o provedení práce, přičemž rozsah práce v těchto několika dohodách nesmí dohromady přesáhnout 100 hodin. Míru odpracované doby nelze stanovit v předpisech, ale vychází se z konkrétního pracovního úkolu, který má být splněn, přičemž předpokládaný rozsah práce stanoví zaměstnavatel, vycházeje přitom ze znalosti pracovní problematiky.
Dohody o pracovní činnosti se zpravidla využívají u dlouhodobějších a opakovaných pracovních výkonů pro zaměstnavatele, dohody o provedení práce jsou využívány spíše k jednorázovým pracovním výkonům.
Odměňování prací konaných na základě dohod se řídí zákoníkem práce, ale není upraveno zákonem o mzdě. Zákon nestanovuje minimální nebo maximální výši odměny. Je-li obsahem dohody poskytování cestovních náhrad, sjedná se vždy odděleně od ujednání o odměně za vykonanou práci.
Dohoda o pracovní činnosti
Dohodu o pracovní činnosti je nutno uzavřít písemně. Nesplnění písemné formy způsobuje neplatnost smlouvy. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, sjednaná odměna za vykonanou práci, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. V dohodě se zpravidla uvádí i místo výkonu práce. Dohoda o pracovní činnosti se zpravidla uzavírá na dobu určitou, ovšem lze ji uzavřít i na dobu neurčitou, případně sjednat způsob jejího zrušení. Dohodu lze zrušit také dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně jen výpovědí s 15 denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla písemná výpověď doručena.
Podle dohody o pracovní činnosti nemůže zaměstnanec vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Je-li pracovní doba stanovena na 40 hodin týdně, může rozsah dohody činit průměrně maximálně 20 hodin týdně. Dodržování sjednaného rozsahu pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 12 měsíců.
Až do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby lze vykonávat práci k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele (nepřesahující dobu tří měsíců v kalendářním roce), jestliže splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců nebo jde-li o výpomoc občanů (kteří nejsou v téže době zaměstnáni v jiných pracovněprávních nebo obdobných vztazích v celkovém rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby) zabezpečovanou obcemi k zvelebování obcí.
Nárok na dovolenou na zotavenou nevzniká, pokud to nebylo v dohodě o pracovní činnosti sjednáno. Zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti se pro účely zdravotního a sociálního pojištění považují za zaměstnance v pracovním poměru. Podmínkou pro vznik platby pojistného na zdravotní pojištění u těchto pracovníků je, že dohoda o pracovní činnosti měla trvat nebo trvala déle než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích a v jednotlivých kalendářních měsících pracovník dosáhl nebo měl dosáhnout započitatelného příjmu alespoň 400 Kč. V opačném případě se jedná o tzv. příležitostné zaměstnání, z něhož se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí.
Dohoda o provedení práce se uzavírá buďto písemně nebo ústně. V dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení a zpravidla se v ní sjednává též doba, v níž má být pracovní úkol proveden. V písemné dohodě, popřípadě v písemném záznamu o ústně uzavřené dohodě, má zaměstnavatel mimoto uvést předpokládaný rozsah práce, pokud její rozsah nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu.
Pracovní úkol musí být proveden ve sjednané době, jinak může zaměstnavatel od dohody odstoupit. Zaměstnanec může od dohody odstoupit, nemůže-li pracovní úkol provést proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky (zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, která mu tím vznikla).
Z dohod o provedení práce se neplatí sociální ani zdravotní pojištění.
Daň z příjmů
Z pohledu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je rozhodující, zda zaměstnanec uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně (dle §15 uvedeného zákona) a zda podepsal prohlášení k dani za příslušné zdaňovací období u daného zaměstnavatele (§38k uvedeného zákona) či nikoliv:
pokud zaměstnanec podepsal prohlášení k dani a uplatňuje nezdanitelné částky (jedná se tudíž o případ, kdy fyzická osoba je zaměstnána v hlavním pracovním poměru a u téhož zaměstnavatele vykonává práce i na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti), zdaňuje se úhrn všech příjmů a záloha na daň se vypočítá podle tabulky uvedené v §38h odst. 2 zákona;
pokud neuplatňuje odpočet nezdanitelných částek, nepodepsal prohlášení k dani a zároveň celková výše příjmů v kalendářním měsíci nepřesáhne částku 5000,- Kč (s účinností od 1.1.1998 částku 2000,- Kč, s účinností od 1.1.2001 částku 3000,- Kč), podléhají tyto příjmy srážkové dani ve výši 15 % ( §6 odst. 4 a §36 odst. 2 písm. c) bod 4 výše uvedeného zákona); v ostatních případech se postupuje podle ustanovení §38h odst. 3 výše uvedeného zákona a srazí se záloha na daň - minimálně ve výši 20 %.